Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysocí můži mají život jednoduší.

12. 01. 2012 14:59:00
Nedávno jsem četl článek, který s naprostou jistotou tvrdí, že vysocí muži se mají lépe než-li ostatní výškově odlišní lidé na planetě. Jak je poslední dobou moderní, članek urputně připomíná, že je vše vědecky dokázáno. Celkem zajimavé, nemyslíte ? Jakožto muž se 194 cm bych si měl podle pánů vědců z Ameriky žít báječně. Rozhodnul jsem se zde uvést některé důvody, proč to až tak žhavé nebude.

Mezi největší nepřátelé a překážky vysokých lidí patří společnost, ženy, dopravní prostředky, diskotéky a staré chalupy. Pokusím se Vám vysvětlit, proč tomu tak je.

I když jsem vysoký, moje výška není až tak převratná a neobvyklá, proto si mě lidé neprohlížejí jako nějaký exponát. Přesto mě dokáže lidská společnost značně iritovat. Začal bych tím, co určitě všichni vysocí znají, a to rodinou. Rodina patří mezi nejmenší zlo, nicméně není přijemné každý rok slýchat od rodinných příslušníků, které nevidáte až tak často věty typu "Ty si zase vyrostl ! Kolik měříš ? Ty pořád rosteš ?" a následně je vždy vyžádána demonstrace mé výšky u futra dveří. Pokaždé nevěří, že se tam ještě můžu vejít. Je pravda, že to mám jen tak tak, nicméně se u klasických futer narovnám bez problémů. I když nerostu minimálně tři roky, pravidelně se prostě u těch futer před nima musím ukázat ! Začarovaný kruh. Každopádně větou, kterou absolutně nesnáším zůstává " Přestaň už růst proboha ! " - ehm, jako bych to snad mohl ovlivnit :).

Jak už jsem psal, rodina a její narážky na mojí výšku jsou spíše úsměvné. O to horší je to u neznámých lidí a věrte, že úplně cizí člověk je schopen zastavit vás na ulici a následně se vás zeptat na tu úplně nejprofláknutější a nejtrapnější otázku na celém světě a při tom si myslet, jak je vtipný. "Tak co ? Jaké máte tam nahoře počasí ?". Jelikož jsem slušně vychován, zasměji se, podpořím jeho mylný pocit zábavnosti a rychle běžím pryč. Nebudu se tu zbytečně dlouho rozepisovat, podobných zážitků a "vtipných" vtipů jsem zažil nespočet. Jak už jsem psal na začátku, moje výška není až tak závratná, nedokážu si představit, že měřím například 210 cm. Tito lidé se musí například v autobuse cítit jak zvířata v Zoo.

Dalším velice vděčným bodem jsou ženy. Řiká se, že se ženám vysocí muži líbí. Občas o tom pochybuji. Bezesporu máme výhodu v tom, že je tu větší šance uhnat vysokou ženu oproti ostatním. Inu, já jsem nikdy nechodil s vysokou ženou. Malé ženy se mě bojí, vysoké mě odmítají, člověk pak nemá moc možností. S tímto tématem souvisí i další problém, a tím je sex. Slyšel jsem, že v sexu se výška vyrovnává nebo tak něco, není to pravda. Zažil jsem trapné a svým způsobem úsměvné chvilky, které způsobil jen a jen náš výškový rozdíl. Občas to má i své výhody, přijemné výhody, nicméně si myslím, že převažují zápory a omezení.

Největším zlem pro vysoké lidi jsou bezezproru dopravní prostředky. Ono vtěsnat metrové hnáty do úzkého prostoru jaký najdeme v každém prostředku, je těžký a nepřijemný úkol. Začneme tím nejzákladnějším a tím je auto. Jako řidič problém nemám, jako spolujezdec taktéž ne. Absolutně nemožné je sedět na zadních sedačkách, hlavně za řidičem. Na tuto pozici jsem definitivně rezignoval. Auta jen s předníma dvěrma jsou absolutní tabu i pro pozici řidiče, za předpokladu, že vezete na zadních sedačkách lidi. S letadly nemám tolik zkušeností. Letěl jsem všehovšudy jen osmkrát. Nicméně nedávno jsem letěl do Londýna se společnosti Wizzair a nebylo to ideální. Na nohy místo nebylo, musel jsem si je divně a nepohoně složit. Letadla mají tu výhodu, že si můžete ( samozřejmně za příplatek ) objednat místa s velkým prostorem na nohy. Ještě jsem toho nevyužil. Každopádně když mám možnost, chci sedět vedle uličky. Jelikož aspoň tu jednu nohu si můžu pohodlně vystrčit ven. To samé platí pro autobusy, které jsou pro mě absolutním vrcholem nepohodlí. Dálkově bych autobusem nikdy nikam nejel. Zlaté vlaky. Zajímavou kapitolou je Pražské metro. Mimopražáci následující text asi nepochopí. V metru zásadně nemůžu sedět naproti lidem, nebo spíše nechci. Jelikož nohama zabírám tak velký prostor předemnou, že si mírně vyšší lidé naproti mě radši nesedají. Připadám si pak jako prašivé prase. Proto si zásadně sedám na sedačku vedle, kde naproti mě nikdo nesedí. To sebou přináší jistá rizika. Lidé si občas stěžují, proč sedím takto debilně. Já se jim nedivím, poněvadž se musí na volné místo vedle mě sunout přes čtyři hnáty.

Vyšší lidé mají větší rozhled - to nepochybně. Na koncertech a v dalších situacích se to mnohdy hodí, každopádně fakt, že jste všude vidět, je občas omezující. Typickým příkladem je diskotéka. Ono tancovat na parketu a při tom vyčuhovat nad ostatníma o hlavu není přijemné. Nemůžete se zbavit pocitu, že vás všichni pozorují a nepochybně jste také nejvícě vidět. Pro lidi, kteří se rádi předvádějí je to nepochybně výhra. Já mezi ně nepatřím. Navíc jsem realista, vím, že tančím dobře asi jako Mr.Bean. Už vůbec se nezmiňuji o tom, že když se tanečně rozjedu, musím vypadat komicky a neohrabaně. Určitým vysvobozením může být alkohol, který funguje bezchybně - vlastní zkušenost :).

Všichní víme, jak vypadají futra ve starých chalupách. Tímto se dostávám k dalšímu problému. Jakožto vysocí lidé máme mnohem větší pravděpodobnost vzniku otřesu mozku. Nebezpečných míst je hodně, však nejnebezpečnějším místem jsou chalupy. Nedokážu ani spočítat, kolikrát jsem se hlavou bouchnul o futra v těchto budovách. Občas jsou to rány takového kalibru, že se poté divím, že stále žiji.

Možná že z mého článku vyplývá, že s americkým výzkumem nesouhlasím. Není to pravda, nikdy bych si přeci nedovolil nesouhlasit s vědci z Ameriky, Kteří nemají nic lepšího na práci a utracejí peníze za takové zbytečné informace.

Závěrem bych chtěl dodat, že výška má rozhodně i mnoho kladů a výhod. Nestěžuji si, svojí výšku mám docela rád, zvyknul jsem si. Kdybych s ní měl problém, stejně s tím nic neudělám :).

Autor: Jan Suchý | čtvrtek 12.1.2012 14:59 | karma článku: 18.94 | přečteno: 2017x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karel Ábelovský

woknoviny ... o poločase rozpadu organismu

ČSSD, včetně jejich vrcholných představitelů, a to minulých i současných, je vynikající studijní "matriál" - jak říkali někteří její představitelé, pamatujete? No, oni mají mnozí nejen problém se slůvky a jejich vhodným užitím.

24.6.2017 v 17:14 | Karma článku: 10.97 | Přečteno: 227 | Diskuse

Luděk Mazurek

Stoneův „Svět podle Putina“ – pravda nebo zinscenovaná propaganda?

Televize Prima převzala a vysílala 4 dílný dokumentární seriál "oscarového" (Četa) amerického režiséra Olivera Stonea s názvem „Svět podle Putina“. Jde o pravdu nebo o zinscenovanou proruskou propagandu? To posuďte sami.

24.6.2017 v 16:26 | Karma článku: 35.12 | Přečteno: 1289 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Dialog s "nevěřícím psem", VI. Takíja (taqijja) aneb moderní hon na muslima. Část 2

Poté co jsme prozkoumali etymologii slova walijj, teď prozkoumáme etymologii slov tettaqú a tuqát, zda opravdu znamenají přetvářka, pokrytectví, lhaní a klamání nemuslimů.

24.6.2017 v 14:26 | Karma článku: 12.63 | Přečteno: 367 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Dialog s "nevěřícím psem", VI. Takíja (taqijja) aneb moderní hon na muslima. Část 1

Muslim v dnešní době prostě nemůže být dobrým člověkem. Pokud jsi muslim, tak jsi buď terorista, anebo potenciální terorista, nacista, anebo v nejlepším případě umírnění či dobrý nacista.

24.6.2017 v 12:46 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 764 |

Karel Stryczek

Na taneční zábavě v Texasu

Byl nám doporučen „super country bar“ někde na hranicích mezi Oklahomou a Texasem. Jeli jsme z města půl hodiny na západ, potom u starého ranče opustili cestu se zpevněným povrchem a zatočili na jih mezi chřestýše do stepi.

24.6.2017 v 9:58 | Karma článku: 21.80 | Přečteno: 559 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1280
Syn svého otce.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.